Kimis Blog
Znáte ten pocit, kdy se po několika propocených nocích skoro v poledne probudíte, a konečně je vám líp. Moc nemocní nebýváte a po třech dnech v pelechu vás bolí už úplně všechno a najednou si říkáte, dnes… dnes už by to konečně šlo!
Analýza - Kompost versus nové květy?
Dneska je ten den, kdy si to vše pěkně zanalyzuju, zhodnotím a rozhodnu co dál. Je to jako když máte doma kytku, když jste si ji koupili, byla nádherná a plná barevných květů. Pravděpodobně něco jako orchidej, vcelku nenáročná. Dlouho vám v pracovně dělá společnost, když najednou začne strádat. V kytkách se houby vyznáte a snažíte se o ni starat, ale má taky přeci ty vzdušný kořeny, tak si tu vlhkost nachytá sama, že ano. A pak…asi po roce se na ni pořádně zadíváte a dumáte, jestli už je její čas na kompost nebo je tu ještě nějaká naděje, že někdy vykvete…
A v tu chvíli mi vytane na mysl můj milovany Malý Princ:
“But eyes are blind. You have to look with the heart.” - “Ale oči jsou slepé. Musíš se dívat srdcem.”
… a vím, že musím pokračovat, jen vymyslet jak. Můj blog je jako moje květina, nebo dlouho nepoužívané svaly. Vtip je v tom, že obojí je třeba opečovávat pravidelně. Nemá smysl jednou ročně zalít květinu vanou vody a jinak ji nechat schnout. Nebo uběhnout maraton, umřít přitom, a zbytek roku podlehnout gaučingu.
Co byly důvody nepsaní?
- Nedostatek času
Aha, dobrá výmluva, protože když se podívám pravdě do očí, určitě se našlo mraky času, který jsem mohla věnovat blogu. Takže spíš lenost? Neorganizace?
- Nevhodná témata
Možná škoda v tom, že jsem si ze začátku zadala, že bude blog převážně o mé IT cestě. Což asi není dobrá volba ve chvíli, když teprve studujete, určitě to má co dělat i s tématem “syndromu podvodníka”. Prostě nevíte v novém tématu tolik, abyste vlastně mohli někomu předávat nějaké věrohodnodné vědomosti. Upřímně jsem tento pocit už zažila mnohokrát, ale nikdy jsem neměla takový problém to překonat. Asi jak je IT v mé hlavě prostě 0 nebo 1. Funguje nebo nefunguje. Není to jako třeba při vaření, kdy to můžete v průběhu dochucovat. Ne. Je to jako pečení. Buď to vykyne, nebo ne.
Trochu infa k tomuhle tématu:
- https://flaviocopes.com/imposter-syndrome/
- https://en.wikipedia.org/wiki/Impostor_syndrome
- https://ofsbruntal.cz/pro-syndrom-podvodnika-nikdy-nezmizi-a-co-s-nim/
- a tady je video i s paní Obamovou https://yourmindsetbeast.com/syndrom-podvodnika/
- Nemožnost se soustředit
To je určitě jeden z hlavních opravdových důvodů u mě osobně. Pokud mám stresy, nedostatek času na sebe, projevuje se to tím, že mi klesá kreativita na bod mrazu. Nemaluju, nezpívám, nehraju na kytaru, nepíšu. Máte to někdo podobně? Co se s tím dá dělat?
Určitě bych tu mohla ještě dlouho filosofovat o jádru pudla, ale to je už nuda. Takže…
Jak teď dál?
Vždycky když se pouštím do něčeho nového, potřebuju pro sebe nějaké cíle/představy/časový plán. Tady jsou:
- 2-4 měsíčně nový post
- vyhození “imaginárního kritika” z mé hlavy, takže ano, neočekávejte dokonalost, maximálně autentičnost
- začnu psát i o všem ostatním, co mě zajímá, nejen IT
Témata, co můžou přijít:
- Sport - běhy, Sparťany, siláč, vandry po horách, ferraty, kolo, jakýkoliv blbosti
- Bullet Journal - geniální deník, co mi už druhým rokem dělá parťáka
- Sem tam možná recept
- Přecijen postřehy z mýho IT studia
- Nějaký IT tipy z okruhu Linuxu, Open Source, lifehacks
- …a třeba přijde i kouzelník!
Комментарии